Přes agility jsme se nakonec dostali až k borderkám. Moc se nám líbily, jak vzhledem, tak akční a inteligentní povahou.... Za chvilku jsme si jeli pro trikolorku Belinku. Je asi zbytečné sem psát, že Belča daleko předčila všechna naše očekávání a že povahu borderek ani zdaleka nevystihují všechna superlativa psaná v knihách. Teprve Belinka odstartovala pravé nadšení pro agility. Tomu se nyní s našimi psy věnujeme nejvíce a je pro nás na prvním místě před všemi ostatními aktivitami. Přesto však naše psy sem tam předvedeme v kruhu výstavním a mají splněny i nějaké ty zkoušky neagilitní. Naším nejmladším přírustkem je Belinčin syn Amirek. Zatím je to mladý puberťák a na poli sportovním (i výstavním) se teprve otrkává.

V naší rodince je nás celkem 10. Tři psíci, dvě kočky, jedno morčátko (tedy spíše morčák :-)) a čtyři lidičkové. Již zmiňovaná mamka Míša, je zakladatelkou naší chs a také majitelkou všech našich pejsků, trpělivě se mnou obráží všechny psí akce, ať už se jedná o závody, výstavy nebo jen večerní procházky. Je mi vždy oporou pří úspěších i neúspěších. Já, Monika, se o naše psíky starám, cvičím je, a také jsem autorkou těchto stránek. Svůj čas investuji i do studia. Zatím studuji na Klasickém a Španělském gymnáziu v Brně a věnuji se především jazykům: němčině, angličtině a latině, okrajově také starořečtině, které jsou mým velkým koníčkem. Martinka, moje sestra, je velmi kreativní. Ve volném čase se věnuje tanci na umělecké škole (a je již absolventkou prvního stupně, několikrát do roka mívá vystoupení) a také umí (asi jako jediná z naší rodiny) krásně zpívat. Milan, náš taťka, je především velký sportovec tělem i duší, ať už se jedná o pěší turistiku, cykloturistiku nebo běžkování. S potěšením se účastní cyklistických závodů, které mají v názvu "Drtič" a podobně, mívají 120 km a vedou hodně do kopce. Z kopce pak dle vlastních slov "vypíná brzdy i mozek". :-)